Proč nezájem pohání růst ceny?
Západní investoři redukují své pozice a více zlata se tak dostává do silných rukou a tím se zmenšuje dostupnost. Centrální banky a asijští investoři si drží své rezervy a těžba již nevykazuje žádný nárůst. Ceny nerostou díky spekulaci, ale díky strukturálnímu nedostatku. Nejde o nákupní šílenství, ale o postupné přeceňování hmotných aktiv.
Těžištěm zlata se tak stává Šanghaj, Istanbul a Moskva, ale ne už Wall Street.
Nová éra hodnoty.
Právě vstupujeme do cyklu, který centrální banky nemohou plně kontrolovat. Východ si buduje rezervy, Západ pokračuje v akumulaci dluhu a globální důvěra se postupně vytrácí.
V této fázi má vlastnictví, zodpovědnost a dlouhodobá perspektiva větší hodnotu, než různé prognózy.
Zlato není jen obchodní artikl a také nepředstavuje prostý únik před rizikem. Představuje trvalou hodnotu, most mezi upadajícím finančním systémem a tím, co přijde po něm.
Ti, co si chtějí uchovat kupní sílu musí vlastnit reálná aktiva ještě před tím, než se to stane nedostižným luxusem.
Závěr pro investory.
Cena zlata roste navzdory velké lhostejnosti investičních kruhů. To to není popírání skutečnosti, ale signál. Právě nyní je možná čas zamyslet se dále, než jsou finanční sliby a zauvažovat o ukotvení majetku do něčeho reálného. Později se totiž může stát to, že možnost získání tohoto aktiva už nebude díky jeho ceně a dostupnosti možná.
Zdroj: Marc Faber for King World News