Zlatá mince Sovráno-40 lira 1841 V.-Ferdinand V.-stav1/0

Detailní popis produktu

Zlaté sovrano 1841 V -Ferdinand V.-dobrotivý

Sovrano je obchodní mincí pro italské državy – Benátsko,  1786-1849. MInce s Ferdinandem V. ražena v letech 1835 až 1849. Jedná se o mohutnou a velmi dekorativní minci.

Mince ražena v milánské mincovně. Jedná se o předchůdce 40 liry. Tato mince je velmi vzácná a ozdobou každé sbírky z období Rakouska-Uherska. Mince pro sběratele zajišťujeme na objednávku.Mince skladem ve sbírkovém stavu. Mincovna Benávky má mincovní značku V (Venecia)

Materiál: Au 900/1000, Průměr: 26mm, Hmotnost: 11,33g,
Hrana: hladká s nápisem RECTA – TVERI (Právo chránit)
Opis:
Av: FERD. I. D.G. AVSTR. IMP. HVNG. BOH. R. H. N. V.
Rv: REX. LOMB. ET VEN. DALM. GAL. LOD. ILL. A.A.

Ferdinand I. Dobrotivý, (jako uherský a český král Ferdinand V., 19. dubna 1793, Vídeň – 29. června 1875, Praha) z habsbursko-lotrinské dynastie byl rakouský císař v letech 1835–1848, král uherský, (poslední korunovaný) český král, markrabě moravský.

Ferdinand Karel Leopold Josef František Marcelin byl syn rakouského císaře a uherského a českého krále Františka I. a Marie Terezy Neapolsko-Sicilské. Od dětství trpěl epileptickými záchvaty, které byly způsobeny porodním traumatem, a rachitidou. Do devíti let nezískal téměř žádné vzdělání, neboť tehdejší lékaři věřili, že fyzická a duševní námaha vede ke zhoršení stavu epileptických pacientů. Protože pozdější Ferdinandovy pokroky postupovaly pomalu, panovaly určité obavy o následnictví.

V roce 1830 byl Ferdinand v Prešpurku (dnešní Bratislavě) korunován jako Ferdinand V. uherským králem a nadále mu náležel titul „mladší král uherský a arcivévoda rakouský“. Při korunovačním obřadu pronesl řeč v maďarštině a stal se tak po Marii Terezii druhým a posledním králem, který při tomto obřadu hovořil v mateřštině svých poddaných.

V roce 1835 se po smrti Františka I. stal rakouským císařem a 7. září 1836 se nechal korunovat na českého krále jako Ferdinand V.

Ferdinand byl jedním z nejoblíbenějších panovníků, on sám však prakticky nevládl, protože jeho otec před smrtí fakticky složil vládu do rukou všemocného kancléře Metternicha a státní rady, které předsedal císařův strýc arcivévoda Ludvík a jejímž členem byl jak Metternich, tak český hrabě František Antonín Kolovrat. Oba naposledy jmenovaní zaujímali rozdílná politická stanoviska a navzájem si blokovali jakákoli politická rozhodnutí, což nakonec vedlo až k revoluci v roce 1848.

Dne 2. prosince 1848 byl proti své vůli odstaven od trůnu a v Arcibiskupském paláci v Olomouci abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.